BAD BLUMAU - RAKOUSKO
Další ze závodů, které jsou pro nás důležité, byli závody v rakouském Bad Blumau. Samotné závody se konali o víkendu 30. a 31.5.2009, což znamenalo vyrazit o dva dny předem a to ve čtvrtek ráno 28.5.2009. Protože servis (Filda a Tom) potřeboval natrénovat ranní vstávání a rychlost přesunu, byl čas odjezdu wranglerů ve čtyři ráno, aby se následně mohl v klidu přidat ještě na českém území k Terce, Tondovi, Mirkovi, Chositě a Juráškovi. Nakonec wrangleří byli tak rychlí, že jsme se nepotkali u rakouských hranic, ale u místa výjezdu jezdecké polovičky teamu. Cesta jak po ČR tak po A probíhala v klidu a protože jsme se chtěli mrknout na pořádné hory, vzalo se to přes Linz a Graz. Kvalitní silnice, dálnice a zkratky přes tunely zapřičinili, že se ,,štreka,, zvládla cca za sedm hodin.
Po příjezdu na místo určení se hned vyložili naši dva šampióni a tradá na přihlášení se.
Vyřízení formalit netrvalo dlouho, protože vše bylo připravené, ikdyž ne přesně podle našich požadavků, ale nakonec v následujících dnech jsme ocenili, že místo požadované ohrádky máme boxi. Z neoficiálních zdrojů, jsme očekávali účast 16-ti dvojic z ČR a postupně jsme objevovali kdo přijel a kdo ne. Nakonec se dovalilo a napočítalo se dvanácti hlavé stádo koní z Čech. Po ustájení následoval klasický scénář, a protože čas neskutečně letěl, stihli jsme akorát rozložit stanový tábor, 
něco zakousnout, zahrát UNO :-) a jít spát. Na druhý den, tedy v pátek, se navázalo na čtvrtek a vše v klidu pokračovalo. Zahlídnutí a dání do pořádku Chosity a Juráše, jejich protažení, nakrmení, vstupní veterina (mimochodem samé 1 a A), nasledně jsme si i projeli autem chladící body. Tam jsme si uvědomili, že jsme opět v zahraničí a na mezinárodních závodech, bo vše bylo natolik dobře značené a nikdo se nesnažil strhat značky, prostě paráda a není co dodat natož vytknout. Po připravení si našeho stanoviště už jen následovala večerní rozprava, na které se jen vysvětlilo značení a kdo co a kolikrát pojede. Zazněla tam i poZnámka o počasí, že se máme připravit na zimu a déšť. Někteří nechtěli věřit, ale už během noci se mohli přesvědčit na vlastní kůži.
Po půlnočním větru. který sebou bral bivaky a nutil nocležníky lítat kolem stanu v trenýrkách nastalo sobotní ráno. Se zazvoněním budíku o půl šesté, začlo pršet a v kombinaci s pouhými šesti stupni okolní teploty to bylo opravdu čerstvé probuzení. Odstartovalo se v sedm hodin, na 80km trať vyrazili celkem tři soutěže a to národní, mezinárodní a samo junioři i senioři dohromady. Hned po hromadném startu se utvořili jakéž takéž skupinky, které se drželi v podstatě s mírnými obměnami start cíl. Jak už bylo předesíláno, trať byla perfektně připravena a i povrchově vyhovovala maximálně i za silného neustávajícího deště. Kvůli přírodnímu chlazení jsme spíše jen občerstvovali a sem tam přikrmili všechny ze dvou našich tandemů. 
První kolo (červené barvy) proběhlo super, bez zaváhání i v dílčím cíli, veterina jak by koně neuběhli 30km. Čtyřiceti minutová pauza uběhla jak by ani nebyla a už se zase nasedlávalo. Vše bylo totálně promočené, ikdyž jsme se snažili vše schovávat a chránit před vodou, ale bylo to jak ve známem filmu Forest Gump, pršelo z vrchu, z boku i ze spodu. Jezdcům jsme se snažili dát suché věci, ale po pár kilometrech druhého kola (zelené barvy), byli jak by jsme jim nic nedali. Na prstech ruk se dělali varhánky a z bot se jen vylívala voda... druhé kolo proběhlo taky jak by jsme se domluvili a byli sehraní :-) a tempo se začalo zvyšovat, no není se co divit, voda za krkem dělá divy. 
V dílčím cíle a chladícím stanovišti se začalo hromadit bláto a i když jsme byli v lázních (bad = lázně) tak bahenní koupele bych v nedoporučoval. Naštěstí ve veterině byl supr písečný podklad a v boxech bylo taky sucho. Po druhé veterině následloval kratinký odpočinek a muselo se jít podle pravidel na RE-kontrolu. S dobrým fyzickým stavem jsme mohli vyrazit opět na trať, tentokráte už jen 20km dlouhý okruh (modré barvy). Jezdci i přes nepřízeň počasí měli dobrou náladu, kterou přenesli na koně a bylo to znát, takže nevadila ani nudle u nosu a zkřehlé končetiny od zimy. Následovalo projetí cílem, zapsání výsledného časua projití konečnou veterinou... Chosita opět čekala na Juráška, aby vše dopadlo v pohodě a to se potvrdilo. Přijímané gratulace od všech veterinářu a rozhodčích zastínilo snad jen to, že přestalo pršet, zrovna když jsme zadekovali naše šampióny. Po dání se do pořádku koní i jezdců a vyjímečně i wranglerů (taky byli na dešti) :-) nasledoval odpočinek a ohřívání se u krbu v místní restauraci jezdeckého areálu. Za nedlouho jsme se dozvěděli i výsledky a jaké bylo naše překvapení, že jsme se umístili, protože tento závod byl pro nás jen důležité - DOJET. Ikdyž celou trať jela Chosita s Juráškem spolem, jeli každý jinou soutěž a to se projevilo i na jejich umístění. Terka s Chositou se umístili v mezinárodní juniorské soutěži na 80km (CEI* 80km) na krásném 4.místě a Tonda jel s Juráškem národní soutěž na 80km (CEN 80km) kde porazili místní rakouské teamy a obsadili 1.místo. Kdyby se ale v téhle soutěži udělovala cena kondice, myslím, že by byla naše. Po usušení se u krbu nás čekal volný program, kde jsme se náramě bavili u lyžařského čísla Fildy v dupačkách a následný vytoužený spánek.
V neděli byl opět nabitý program a to: výstupní veteriny, sbalení se, vyhlášení a návrat domů. Když to vemu popořádku, tak vše proběhlo skoro bez kolize. Výstupní veterina a vyzvednutí si transportních dokladů bez kolize. Sbalí bylo horší, nemohli jsme nastartovat auto v zápřahu, ale i to byl řešitelný a malý problémek :-) 
Vyhlášení probíhalo se vší urovní a noblesou, což by to tak mělo být. Co se týká uspěšnosti české ekypy asi takto... při vyhlášení předních míst všech dostihů zaznívalo hooooodně často CZECH REPUBLIC.
CEI3* 160 km - Petr Jadlovský / Arsan - elim
CEI2* 120 km junior - Tereza Terberová / Shekel - 2. místo + cena kondice
CEI2* 120 km junior - Petra Trojáková / Shagya Want - elim
CEI1* 80 km - Kateřina Kyselá / Poesia - 1. místo + cena kondice
CEI1* 80 km - Emil Štefek / Umag - 5. místo
CEI1* 80 km junior - Markéta Terberová / Wellfare - 1. místo + cena kondice
CEI1* 80 km junior - Silva Lorenzová / Modem 29 - 3. místo
CEI1* 80 km junior - Tereza Kucharská / Chosita - 4. místo
CEN 80 km - Hrdina Antonín / Juráš - 1. místo
CEN 60 km - Karolína Pflugová / Karsen - 2. místo
CEN 60 km - Kateřina Hemzalová / Aramis - 5. místo
CEN 40 km - Pavlína Pflugová / Kevin - 1. místo
Na konec bych chtěl poděkovat celému teamu ŠARKANU, za skvělý výknon, náladu, vytrvalost a odolnost. Jen tak dál.... To je ENDURANCE :-)
A jak je zvykem, tak i něco pro oko - fotky :-)
